|
|
Ochrana hospodářské soutěže - blokové výjimky
Marešová, Denisa ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Blokové výjimky představují nástroj vynětí ze zákazu dohod omezujících hospodářskou soutěž podle článku 101 odst. 1 SFEU. Hlavním cílem mé diplomové práce je analyzovat a popsat vývoj pojetí blokových výjimek a nastínit, jak blokové výjimky fungují v praxi. Blokové výjimky jsou vydávány formou nařízení o blokové výjimce v souladu s článkem 101 odst. 3 SFEU. V tomto ustanovení jsou zakotveny podmínky, na základě kterých je možné určité typy dohod vyjmout ze zákazu dohod dle článku 101 odst. 1 SFEU. Nařízení o blokových výjimkách jsou vydávána Radou nebo, a to je častější, Komisí. V případě, že dohoda splňuje kritéria nařízení o blokové výjimce, je tato dohoda platná a účinná, aniž by bylo třeba dalšího povolení. Práce obsahuje šest kapitol. První dvě kapitoly jsou úvodní. Kapitola první se zaobírá ochranou hospodářské soutěže obecně. Následuje pak druhá kapitola, jež pojednává o hlavních výjimkách ze zákazu dohod, jakými jsou zákonné výjimky dle článku 101 odst. 3 SFEU nebo vynětí ze zákazu dohod na základě pravidla de minimis. Kapitola třetí, jež je rozdělena do tří částí, vysvětluje vývoj přístupu ke konceptu blokových výjimek. Nejprve je pozornost věnována historickému kontextu v rámci Evropských společenství/Evropské unie, zvlášť jsou pak v části druhé vyloženy důsledky přijetí nařízení Rady č....
|
|
|
Dohody narušující soutěž v právu ES
Brixiová, Tamara ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Vozáb, Jakub (oponent)
Diplomová práce se specializuje na jednání ve vzájemné shodě.Poukazuje na odlišnosti ve vymezení základních pojmů v českém a evropském pojetí a snaží se tak osvětlit nutnost harmonizace české úpravy s úpravou komunitární.Problém nachází zejména ve vymezení pojmu podnik, jehož pojetí je v ZOHS naprosto odlišné od pojetí podniku jakožto single economic unit v právu evropském.I přes tyto odlišnosti však práce považuje základní znaky jednání ve shodě za v podstatě shodné v českém i evropském právu.Zabývá se rovněž odlišením nezákonné výměny informací, jež je podstatou jednání ve shodě, od situací, kdy takováto výměna může být žádoucí. Pozornost věnuje i kolektivní dominanci a dovolenému paralelnímu chování, které je v souladu se zákonem.V závěru volá po nutnosti harmonizace české úpravy s úpravou evropskou s ohledem na rozpor se zásadou rovného zacházení.
|
host ::
RSS.